Nová majitelka štěňátka: Doga byla náš splněný sen

Nová majitelka štěňátka: Doga byla náš splněný sen

Verčin přítel byl první „cizí” člověk, který se mi ozval přes inzerát, že má zájem o psa. Domluvili jsme se, že se na štěňátko přijedou podívat, a od telefonátu byli do hodiny u mě. Úplně cizí lidé, kteří si chtějí odvézt moje miminko. Byl to zvláštní nejistý pocit. A jak to dopadlo? Argo (původně Andy) dnes žije v úžasné milující rodině, Verče dělá parťáka a nedávno si dokonce přivezli vítězství z první výstavy! Rozhodla jsem se proto Verču vyzpovídat.

Verčo, kdy tě poprvé napadla myšlenka pořídit si německou dogu? Bylo ti jedno, jaké to bude plemeno, nebo šlo konkrétně o německou dogu?

Abych pravdu řekla, myšlenka na německou dogu vznikla už kdysi dávno, ale vzhledem k tomu, že jsem bydlela s mámou v bytě, bohužel jsem si štěně pořídit nemohla. Nějakou dobu jsem o doze mluvila a škemrala u přítele, že bych štěňátko chtěla. Docela dlouho odolával. Máme doma zlatého retrívra, tak se dalšímu psovi bránil. Jednoho dne se ale rozhodl, že mi sen splní, a už to bylo 🙂

Podle čeho jste si s přítelem vybrali naši chovatelskou stanici?

Dlouhou dobu jsem projížděla inzeráty, koukala na štěňátka a slintala nad nimi. Jednoho dne přišel přítel s tím, že bychom se mohli jet na štěňátko podívat. Varovala jsem ho, že jakmile se pojedeme podívat, sami domů určitě neodjedeme :-D. Tím, že jsme to vlastně dlouhodobě nějak neplánovali a o štěňátku se nebavili, neměla jsem ani tušení, kde a jaká chovatelská stanice je, takže jsme si vás vybrali na základě inzerátu na internetu. Navíc bydlíte celkem blízko. Měli jsme sice domluvenou návštěvu ještě na jiné stanici, kam už ale po návštěvě na Vysočině nebylo třeba jezdit.

Bylo ti hned jasné, že odjedete se štěňátkem?

Mně ano 😀 A to už při té prvotní myšlence, že jak štěňátko uvidím, bude jasné, že domů sami nepojedeme.

Jaké byly vaše první společné dny?

Popravdě jsem byla překvapená. Myslela jsem si, že bude v noci tesknit po mamince, ale opak byl pravdou. První den jsme si ho vzali domů a v noci do postele, je to přece miminko. A to jsem při koupi říkala, že v žádném případě do postele nesmí. Ráno jsem ho dokonce musela přemlouvat, aby vstával a šel se podívat ven. Vůbec netesknil, ale bylo to asi spojené s tím, že tu měl psího kámoše, takže nebyl sám. Hlavně se hrozně rychle učil, už od prvních dní. Říkala jsem si, že to ani není možné.

Jak bys dneska popsala svůj vztah s Argem?

Poprvé jsem u psa zažila ten pocit, že je na mě vážně fixovaný. Jakmile se hnu, je mi v patách. Je to takový můj ocásek. Troufám si říct, že by za mě položil život. Občas zkouší, že by poslouchat úplně nemusel, ale je to pořád přece štěně, takže je jasné, že to zkoušet ještě nějakou dobu bude. Milujeme se a milovat budeme.

A jak spolu vaši dva psí parťáci vychází? Řada lidí má strach k domácímu mazlíčkovi pořídit dogu.

První dny se ho Argo bál, protože byl menší než on. Ale postupem času si na sebe začínali dovolovat a dokazovat si, kdo je silnější. Vzhledem k tomu, že Bak (zlatý retrívr) je absolutně nekonfliktní, Argovi se pokořil a jsou z nich parťáci a jeden bez druhého už nedají ani ránu. A tím, že je Bak už staroušek, tak se od něj Argo dost naučí a také se spolu vyřádí a potom nic nelikvidují. Přítel říká, že jsou to dvě nejlepší plemena, která jsme mohli mít.

Kupovala sis Arga kvůli výstavám? Nebo jak a kdy tě vlastně napadlo jet s ním na výstavu?

Vůbec ne. Pamatuju si, jako by to bylo včera, když jsem pod pergolou říkala, že na výstavy jezdit určitě nebudeme, že to bude „jen” domácí mazlíček. V červnu jsme se jeli podívat na výstavu do Brna, jak to tam vlastně chodí. Říkala jsem si, že bude fajn se potkat i se sourozenci a seznámit se s paníčky osobně. A pak jsme s přítelem debatovali, že to možná jednou zkusíme, že za to nic nedáme a pak se uvidí, jak to dopadne. V létě jsem se rozhodla, že to zkusíme, ale kvůli dovoleným nám vyšla až výstava na podzim v Českých Budějovicích. A velkou motivací bylo, že se sejdeme s ostatními sourozenci Arga jako rodina.

Jak dlouho a jak detailně jsi výstavu řešila? A jak ses před ní cítila?

Dokud jsem neodeslala přihlášku, neřešila jsem skoro nic. Poté jsem na vycházce zkoušela zastavovat, zkoušeli jsme běhat kousek u nohy, ukazovat zoubky a podobně. Den před výstavou jsem byla na vycházce a když jsme přišli domů, říkala jsem, že nikam nepojedeme, že to bude ostuda. Popravdě jsem jela na výstavu s tím, že nás vyhodí z kruhu a pojedeme domů 🙂 Díkybohu opak byl pravdou. Noc před výstavou jsem nemohla spát, byla jsem z toho hodně vynervovaná. Ale nebylo to potřeba.

Jaký pocit sis tedy z výstavy odvážela? Zkus prosím popsat, jak to probíhalo a jak ses po celou dobu cítila. A jsi ráda, že jsi nakonec jela?

Jsem šťastná, že jsme jeli. Jsem pyšná na Arga, že to takhle zvládl a zabojoval. Jsem spokojená sama se sebou, že moje snaha za něco stojí a bylo to vidět. Samozřejmě mohlo by to být i lepší. Ale jsem spokojená. První výstava, které jsme se zúčastili, byla klubová, získali jsme ocenění VN2 (velmi nadějný = to nejlepší, ale v pořadí druzí). Byla jsem šťastná, vůbec jsem to nečekala. Před vstupem do kruhu se mi chtělo brečet, že to nezvládneme, že tam snad ani nepůjdu. Nakonec to dopadlo dobře. Druhá výstava proběhla hned druhý den, mezinárodní. Získali jsme ocenění VN1. Byla jsem o to šťastnější, utekla mi i slza štěstí. Byl to pro mě neskutečný pocit štěstí, že jsme to zvládli. Hlavně bylo dobré, že jsem měla podporu nejen od přítele, ale i od ostatních paníčků Argova sourozenců.

Je něco, co bys ráda vzkázala novým potenciálním majitelům německé dogy? Jaký je život s tímhle plemenem?

Jakmile si jednou někdo koupí dogu, nebude chtít jinou rasu. Jsou to sice velcí psi, ale mají velké srdce. Za svoji rodinu by položili život.

Je něco, co bys ráda vzkázala novopečeným páníčkům, kteří váhají jet na výstavu?

Ať se prvně určitě jedou podívat a okouknout, jak to tam chodí. A potom to jdou vyzkoušet. Za zkoušku člověk nic nedá a může být mile překvapený. Já sama jsem říkala, že na výstavy jezdit nebudeme, a potom, co jsme byli úspěšní, mě to nakoplo k tomu, abychom příště vyrazili znovu. I když výsledek bude třeba jiný. Takže určitě vyrazit, poznat nové lidi a užít si to tak, jako jsme si to užili my dva.

Jaké máš s Argem plány nyní?

Objedeme nějaké výstavy. S přítelem jsme se bavili, že bychom vyzkoušeli i nějakou zahraniční, tak snad se nám poštěstí a vyjde nám to. Jinak si budeme samozřejmě užívat společné radostné chvilky.